ÚvodZajímavá místaWiedermannův park

Wiedermannův park parky

Adresa

Zátiší
Františkovy Lázně
351 01


Fotografie

Popis

Wiedermannův park je vedle františkolázeňské „Ameriky“ druhým velkým počinem zdejšího okrašlovacího spolku a vzhledem ke své rozloze čítající více než 44 ha vůbec největším jím zbudovaným lesním a parkovým komplexem. Až do konce 19. století sahaly městské parky na východě nejdál k železničnímu náspu zbudovanému roku 1865, který po dlouhá desetiletí omezoval další rozvoj tímto směrem. Teprve po dokončení výsadby a úpravy pozemků tzv. „Ameriky“ na jihozápadě se pozornost spolku obrátila směrem na východ, kde měl rovněž vzniknout les oddělující město od okolní zemědělské krajiny. Za tímto účelem byly od roku 1901 postupně skupovány pozemky v prostoru mezi silnicemi na Chlum Svaté Maří (tehdy Maria Kulm) a Tršnice (Tirschnitz), jejichž větší část byla ještě před vypuknutím první světové války zalesněna. Už roku 1911 byla také zbudována prostorná štěrková cesta, jež nové pozemky spojovala.

Na rozdíl od dnes preferovaného přírodě blízkého lesa byly tehdy vznikající porosty od svého počátku pojaty jako les jehličnatý. Jak totiž již roku 1878 předeslal Gustav Wiedermann ve své výzvě k založení spolku, nová výsadba měla poskytnout vítanou změnu vůči všudypřítomným anglickým parkům. Roku 1911 se tak Wiedermann mohl u příležitosti 30. výročí spolku s potěšením ohlédnout za dobře odvedenou prací: „Na spolkových a obecních pozemcích bylo dosud vysazeno na 660 000 nových sazenic.“ Dílo františkolázeňského okrašlovacího spolku nešlo přehlédnout. Na západě se na místě bažin rozprostíralo malé eldorádo, tolik vytoužený les, a na východě nový park tvořený tisíci mladých jedlí a borovic.

O tři roky později, 11. února 1914, Gustav Wiedermann umírá a jako dlouholetý předseda (v letech 1889–1914) odkazuje spolku nemalou částku 5 000 korun. Na schůzi 29. května 1914 je proto z podnětu Josefa Carla Fischera přijato rozhodnutí přejmenovat nový park po jeho tvůrci, který si jej navíc tolik oblíbil. Roku 1915 byla ve Wiedermannově parku zbudována zděná stavba, původně zamýšlená jako přístřešek pro návštěvníky při špatném počasí. Na návrh starosty Eugena Loimanna však stavba nakonec kromě rozhledny pojala také byt pro správce parku. Nová „chata“ za 6 400 korun byla slavnostně otevřena 16. dubna 1916. Pod názvem „Věž díků“ („Dankwarte“, dnes Zámeček) měla být trvalou památkou vděčnosti spolku zesnulému a všem mecenášům spolku, jejichž jména byla zvěčněna na mramorové desce umístěné v pamětní síni zbudované v přízemí.

Park nadále vzkvétal také za Franze Köppla, Wiedermannova nástupce na postu předsedy spolku, za jehož předsedování (1914–1935) se Wiedermannův park stal oblíbenějším výletním cílem než sama „Amerika“. Ještě během první světové války byl park prostřednictvím nové cesty spojen s ostatními spolkovými pozemky. V parku byly instalovány lavičky a tabulky s údajem nadmořské výšky, vysazeny ovocné stromy a poté, co byli roku 1926 do parku vysazeni bažanti, byly vysazovány také vhodné rostliny k jejich obživě. Kromě honů byly františkolázeňským sportovním klubem na tzv. Sluneční louce od 20. let 20. století každoročně pořádány také střelby na asfaltové holuby. Tvář lesoparku změnila až druhá světová válka a následující kulturněhistorický zlom v podobě nuceného vysídlení téměř veškerých obyvatel města. V druhé polovině 20. století byl park nedaleko „Zámečku“ přepůlen silničním obchvatem města a bez svědomité péče spolku postupně chátral.

Mapa