ÚvodZajímavá místaSady Solného a Lučního pramene

Sady Solného a Lučního pramene parky

Adresa

Sady Solného a Lučního pramene
Františkovy Lázně
351 01


Fotografie

Popis

Oblast před Kolonádou Solného a Lučního pramene byla do podoby parku upravena v roce 1860. Později, v 80. letech 19. století, byl park rozšířen směrem na východ a na jih k pramenům. Hlavní promenáda vede k romantické budově rozhledny Salingburgu.

V roce 1816 byl objeven Solný pramen a okamžitě vznikla nová cesta od stáčírny u Františkova pramene k Solnému prameni, lemovaná pyramidálními topoly a také živými ploty Tato cesta je užívána dodnes jako Isabelina promenáda. Od roku 1818 při úpravách okolí Solného pramene a následně objeveného Lučního pramene, byl do slatinišť navážen písek s hlínou a terén byl zpevňován celými kmeny stromů. Obec Františkovy Lázně řešila systematické odkoupení veřejných majetků a parků od města Chebu. Přesto nešetřila na výsadbách stromů a vybavení parků. V roce 1833 město Cheb prodalo pozemky od centra lázní směrem k Solnímu a Lučnímu prameni a započalo se s navážkami. V roce 1842 byla stržena vichřicí dřevěná Kolonáda Solného a Lučního pramene a v roce 1843 vystavěna dnešní zděná kolonáda. Následně byly v její těsné blízkosti osázeny zahrady s pěšinami a začali být vysazovány stromky. V době od roku 1860 jsou systematicky osazovány pozemky po obou stranách kolonády Solného a Lučního pramene duby a lípami, které zde rostou stále.

První vlak od Chebu do Františkových Lázní přijel v roce 1965, takže bylo nutno upravit holý násep železniční trati do Chebu. Od roku 1881, kdy byl založen Spolek pro vysazování zeleně a zkrášlení Františkových Lázní se upravuje terén za Solným a Lučním pramenem. Terén byl pro výsadby velice náročný. Výsadba stromů a keřů však zakryla neutěšený pohled na holý násep nejpozději do roku 1887.

Po skončení 1. světové války se stával sport a osvojování sportovních dovedností opět velkou módou.  Protože tělocvičny nebyly, sportovalo se v přírodě. V parcích vznikly prostory pro pohybové aktivity. Opět se hrál  tenis, plavalo a veslovalo se, cvičilo se v šermu a pořádali se vyjížďky na koních.  Populární byla také střelba do terčů nebo na hliněné holuby. Na konci parku u Slatinného potoka pod Kolonádou Solného a Lučního pramene se střílelo do svahu směrem k rozhledně.
V roce 1923 byla vyprojektována a následně založena souvislá parková úprava pozemků na okraji města, jižně od Slatinného potoka až k Rozhledně Salingburg a pak k železniční trati. Do tohoto parku byla začleněna vycházková cesta k rozhledně a plochy bývalé střelnice. 

Mapa