Sady Bedřicha Smetany leží pod Divadlem Boženy Němcové. Možná by bylo zajímavé nahlédnout trochu do historie tohoto centrálního městského parku, který v minulosti nesl název "Morgenzeile" a jeho založení se datuje do 60. let 19. století na pozemcích navazujících z východní strany na blok zástavby lázeňských budov. V roce 1866 v něm upravil Antonín Soukup společně s Metternichovým zahradníkem Stadlerem cestu lemovanou lipovou alejí - proto Morgenzeile – Ranní linie a byl tak položen základ pro další parkové úpravy. Historické plány ukazují, že nejdříve byl založen úzký pás navazující na dnešní ulici Dr. Pohoreckého rozdělený do několika samostatných „zahrádek“ patřících přilehlým hotelům. Na ně navázala parková úprava, jejíž hlavní komunikace vycházely ze dvou příčných ulic - Poštovní a Husova. V severozápadním rohu plochy bylo v roce 1868 postaveno lázeňské divadlo a park byl založen zhruba do své poloviny. Když v roce 1878 došlo k výstavbě vily Imperial, její bezprostřední okolí v podobě založené zahrady se citlivě propojilo se sousedním parkem, čímž významně posílilo městskou zeleň. Pozdější fáze rozvoje parkových ploch v této oblasti směřovaly k pavilonu Solného pramene, kde byl v roce 1905 odhalen pomník rakouské císařovny Alžběty, zvané Sissi. Tento monument byl obohacen o rozsáhlý květinový parter. Bohužel v roce 1925 byl pomník, jako symbol habsburské nadvlády, odstraněn a plocha se kompozičně propojila s parterem u Císařských lázní.
Výraznou architektonickou dominantu získal Jitřní park v podobě secesního pomníku spisovatele Johanna Wolfganga Goethe od významného sochaře Karla Josefa Wilferta ml.
Revitalizační úpravy z roku 2022 vycházejí z původního půdorysu díla. Pomník byl ozvučen. Hudbu tvoří výběr z děl souputníků Johanna Wolfganga von Goethe, například z pera Beethovena nebo Chopina.
Nová dominantní parková komunikace je spojnicí Poštovní s ulicí 5. května. Najdeme na ní zajímavou dlažbu z čediče v kombinaci s mlatem. Centrálním motivem je osvětlený vodní prvek umístěný ve Šternberské hvězdě. Celá kompozice upomíná na badatelskou činnost J. W. Goetha právě s hrabětem Kašparem Šternberkem, který byl v roce 1818 zvolen prezidentem Společnosti pro založení Českého vlasteneckého muzea. Připomínku J.W. Goetha rozvinuli autoři projektu na různých místech parku, kde například na kamenném ptačím pítku, sloupku vodního prvku nebo v kamenné desce zavěšené na stromu jsou vyryty nebo napsány Goethovy známé citáty. Návštěvníci moho tak cíleně po parku tyto citáty hledat a objevovat.
Projekt Revitalizace Sadů Bedřicha Smetany získal finanční dotaci ze Státního fondu životního prostředí ve výši 25.3 milionů korun. Bylo vysázeno 114 ks stromů, 45 ks solitérních keřů, 542 m2 živých plotů, 272 m2 půdně pokryvných rosltin 135 m2 trvalkových výsadeb a 22 705 ks cibulovin. Součástí dotačního programu bylo kácení suchých a neperspektivních starých stromů, zdravotní a výchovné řezy ostatních stromů ve vybraných lokalitách. Veškerá rozhodnutí vycházela z odborného dendrologického průzkumu, který sloužil jako závazný podklad pro zpracování projektové dokumentace.
