Sady Bedřicha Smetany leží pod Divadlem Boženy Němcové. Možná by bylo zajímavé nahlédnout trochu do historie tohoto centrálního městského parku, který se v minulosti jmenoval Morgenzeile a jeho založení se datuje do 60. let 19. století na pozemcích navazujících z východní strany na blok zástavby lázeňských budov. V roce 1866 v něm upravil Antonín Soukup společně s Metternichovým zahradníkem Stadlerem cestu lemovanou lipovou alejí - proto Morgenzeile – Ranní linie a byl tak položen základ pro další parkové úpravy. Historické plány ukazují, že nejdříve byl založen úzký pás navazující na dnešní ulici Dr. Pohoreckého rozdělený do několika samostatných „zahrádek“ patřících přilehlým hotelům. Na ně navázala parková úprava, jejíž hlavní komunikace vycházely ze dvou příčných ulic - Poštovní a Husova. V severozápadním rohu plochy bylo v roce 1868 postaveno lázeňské divadlo a park byl založen zhruba do své poloviny. Když v roce 1878 došlo k výstavbě vily Imperial, její bezprostřední okolí v podobě založené zahrady se citlivě propojilo se sousedním parkem, čímž významně posílilo městskou zeleň. Pozdější fáze rozvoje parkových ploch v této oblasti směřovaly k pavilonu Solného pramene, kde byl v roce 1905 odhalen pomník rakouské císařovny Alžběty, zvané Sissi. Tento monument byl obohacen o rozsáhlý květinový parter. Bohužel v roce 1925 byl pomník, jako symbol habsburské nadvlády, odstraněn a plocha se kompozičně propojila s parterem u Císařských lázní.
Výraznou architektonickou dominantu získal Jitřní park v podobě secesního pomníku spisovatele Johanna Wolfganga Goethe od významného sochaře Karla Josefa Wilferta ml. Jeho okolí dotvářela formálně řešená zahradní úprava, která se skládala z dendrologicky zajímavého pozadí pomníku a liniové výsadby lip, lemující květinový parter. K odpočinku sloužily lavičky originálního tvarů.
V současné době je kostra parku tvořena dubem letním a javorem mléčným. V okolí divadla, které svou aktuální podobu získalo v roce 1928, je vysazeno větší procento jírovce maďalu.
