Po odhalení Nataliina pramene v roce 1919 bylo zpřístupněno veřejnosti rašeliniště na východ od lázní. V roce 1930 zde byla postavena nová kolonáda a byla upravena promenáda podél břehu Slatinného potoka a slatinišť. Symbolem lesoparku by mohla být všudypřítomná bříza a osika. Z neopracovaných březových kmenů byly zhotovovány mostky, přístřešky i parkové lavičky.
Před pavilonem Natalie bylo založeno v 70. letech 20. století rozárium Růžový sad dětí, jako důkaz léčivé síly Františkových Lázní. Součástí byla i dekorativní plastika – rozměrný trojdílný reliéf s motivem matky s dětmi. Růže se v rozáriu ale bohužel neudržely na dlouho. Postupně růžové keře odumíraly, až se vytratily úplně. Doprostřed prostranství před pavilonem Natálie byla umístěna v roce 1989 socha Matky s dítětem mariánskolázeňského sochaře Vítězslava Eibla.
V posledních letech znovu probíhají úpravy lesoparku. Obnoven byl v roce 2016 přístup k prameni Žofie, který vyvěrá za kolonádou Natáliina pramene. Nová povalová cesta byla postavena na podmáčeném lesním podloží samého okraje lesoparku.
