Ve Františkových Lázních se můžete jen tak toulat ulicemi i parky a vždy narazíte na něco zajímavého. Ovšem můžete jít i cíleně a vydat se například na nenáročnou procházku po pramenech. Nezapomeňte pohárek, ať prameny můžete ochutnat, a vydejte se na cestu, která začíná u majestátní Dvorany Glauberových pramenů:
Lázeňský pavilon označovaný kvůli svým velkorysým rozměrům pojmem „dvorana“, byl postaven v roce 1930 na místě nově nalezených pramenů Kostelní, Glauber III. a Glauber IV. Vnitřní prostor dvorany připomíná chrám, je poměrně pompézní a navozuje tak povznesenou atmosféru. Není pochyb, že františkolázeňská pramenná božstva sídlí právě zde.
Na dohled od dvorany se nachází nejstarší zachycený pramen lázní, který nese i stejné jméno – pramen František. Ten vyvěrá v mnohem skromnějším klasicistním pavilonu s dórskými sloupy z roku 1832. Ovšem už v roce 1789 nad ním byl vybudován první dřevěný altán, o který se zasloužil pozdější první lázeňský lékař Bernhard Vincenz Adler. Právě on stál u zrodu řádné péče o zdejší přírodní léčivé zdroje, díky čemuž je považován za zakladatele lázní.
Cestou k dalšímu zastavení, kterým je pramen Luisa, se nezapomeňte stavit u sochy chlapce Františka, která je jen pár metrů od pramene František.
Pramen Luisa se nachází poblíž stejnojmenných lázní a je zastřešen originální stavbou s elipsovitým půdorysem. Je pojmenován po císařovně Luise, manželce Františka I., a používá se k balneacím.
Od pramene Luisa dojdete příjemnou procházkou parkem k prameni Glauber I., jednomu ze čtyř Glauberových pramenů. Nachází se u Labutího jezírka a stejně jako jeho tři „kolegové“ se vyznačuje vysokým obsahem tzv. Glauberovy soli. Glauberova sůl (mirabilit) je známa od 17. století, kdy ji reakcí chloridu sodného a kyseliny sírové připravil J. R. Glauber.
Od jednoho Glaubera k druhému. Abyste mohli navštívit další Glauberův pramen, označený číslem dva, musíte se vydat na okraj lesoparku Amerika, kde ukrytý v dřevěném altánu vyvěrá pramen Glauber II. používající se zejména k pitné kúře. Pozor na něj, stejně jako předchozí pramen má projímavé účinky, ač o něco slabší.
Tohle zastavení není u pramene. Cestou lesoparkem Amerika totiž minete i malou dřevěnou lesní kapli z roku 1884 a bylo by škoda ji při cestě vynechat a jen projít kolem. Kaple byla vybudována dle návrhu G. Wiedermanna jako poděkování za štědrý dar od paní Terezy Fleischerové ze Zwickau. Můžete se zde zastavit, zazvonit na zvoničku a v duchu pokorně poděkovat léčivé vodě františkolázeňských pramenů.
Poslední z pramenů, který je na trase, je Sluneční pramen. Ten byl podchycen v roce 1983. Úprava pramene byla svěřena karlovarskému sochaři Františku Nonfriedovi. Trubka s vývěrem je umístěna mezi dvojici sloupů, které svým zahrocením, organickým prohnutím a symetrickou kompozicí připomínají antilopí rohy. Mezi ně bylo nahoru vloženo bronzové slunce jako symbol života a zdraví. Jedná se o ojedinělý případ, kdy socha dala název prameni.
Od Slunečního pramene už pohodlně dojdete až k františkolázeňskému turistickému informačnímu centru, kde se můžete poradit o dalším výletu či procházce a třeba si vybrat něco z kulturního programu.
Chcete-li se dozvědět něco víc o Františkových Lázních, neváhejte se vydat na komentovanou prohlídku s průvodcem, kde se dozvíte vše podstatné nejen o historii města, ale i léčbě ve Frantovkách. Během další organizované procházky, kterou můžete ve Františkových Lázních absolvovat, zase zjistíte něco o tajemství františkolázeňských soch.
