Bolí vás záda, klouby, svaly či šlachy? Nejen s tím vám pomůže přírodní léčivý zdroj – slatina neboli peloid. Na první pohled možná vypadá jako bahno, ale umí toho mnohem víc. Jedná se o směs organických látek, které vznikly v přírodě chemickými pochody. Tyto látky se v rozmělněném stavu ve směsi s vodou na hmotu polotuhé konzistence využívají v balneologii. Nejčastějším využitím jsou koupele, zábaly a obklady.
Unikátní sirnoželezitá slatina
Slatina je unikátní svým složením, vznikla především tlením tedy takzvanou humifikací rákosu a různých travin. V tom se liší od rašeliny, která vzniká z rašeliníků. Obě tyto organické hmoty léčivého charakteru jsou však pospolu řazeny mezi takzvané humolity, což je vedle bahna druhá skupina peloidů.
Slatina je doslova nabitá minerály a dalšími prospěšnými látkami. Ložiska slatiny v okolí Františkových Lázní, která se nacházejí na místech dřívějších rybníků, dnešních zarostlých toků a mokřadů, jsou prosycena vodou se značným obsahem rozpuštěných solí. Konkrétně františkolázeňskou slatinu tvoří rákos s malou příměsí ostřice. Minerální složku zastupují písečné jíly s kaolinem, tamní slatina obsahuje také pyrit, markasit, síru, epsomit a jiné minerály. Označována je jako sirnoželezitá, a to proto, že obsahuje více než 4 % již jmenovaného pyritu, což ji činí značně unikátní a dodává jí léčivou sílu.
Pomáhá i při léčbě neplodnosti
Nejenže slatina pozitivně působí na pokožku těla, ale právě přes kůži se léčivé látky uvolňují dál do těla, kde působí protizánětlivě. Slatinové koupele a zábaly zlepšují prokrvení organismu, látkovou výměnu a resorpci zánětů. Klíčová je i schopnost slatiny ničit bakterie a plísně.
Při koupelích a dalších procedurách se využívá její schopnosti akumulovat a udržet teplo. Proto slatinové terapie obecně nazýváme teploléčbou. Zatímco voda rychle ztrácí teplo, slatinné koupele a zábaly organismus pěkně prohřejí po celou dobu procedury, což běžně bývá 15 až 20 minut. Dochází přitom k intenzivnímu prokrvení a prohřátí tkání díky slatině o teplotě zhruba 40 až 45 °C. Během těchto procedur se příjemně uvolní svaly celého těla a zmírní se i případná bolest.
Obecně lze říci, že slatinné procedury pomáhají při svalovém přetížení, ulevují při chronických a akutních bolestech nejen zad, pozitivně působí při artróze a slouží také k regeneraci po operacích. V případě onemocnění zad a kloubů se přitom využívají především zábaly, které jsou lokálně účinnější a rovněž šetrnější pro krevní oběh.
Tento přírodní zázrak lékaři doporučují rovněž jako prevenci při zvyšování obranyschopnosti organismu a při gynekologických potížích a neplodnosti. V tomto případě jsou využívány slatinné gynekologické tampony, jejichž síla je založena na hormonálním účinku slatiny, při které dochází k silnému prokrvení ženských orgánů a malé pánve. Tampony jsou navíc pro silnější účinek kombinovány se slatinnou koupelí nebo slatinným zábalem.
Slatina na tampóny je chráněna plotem
Kde se vůbec tento přírodní zázrak vzal? V přírodě vznikal v určitých místech odjakživa. Právě v okolí Františkových Lázní se nachází několik ložisek, z nichž pochází cenná slatina bohatá na minerály a železo. V minulosti se slatina těžila ručně kopáním i vypichováním borků a následně se dovezla na haldy, aby zrála a nezvětrala. Následně se drtila a po smíchání s vodou se využívala v koupelnových vanách.
Později pak nastoupila mechanická těžba, která celý proces značně zjednodušila. Na počátku 60. let 20. století se k těžbě začal využívat korečkový bagr, z něhož se vytěžená slatina nakládá rovnou na vozíky úzkokolejné dráhy, které tuto hmotu přemístí na mechanizovanou skládku u slatinných lázní. Tam se nejprve pomocí kapsového dopravníkového pásu a pojízdného pásu rozprostře a záhy je dopravena do mlecího prostoru mlýna, kde se propasíruje přes děrované rošty. Odtud už se pak předpřipravená slatina rozdělí podle druhu použití, tedy na koupele nebo zábaly.
Zábaly – pro přípravu zábalů se využívá namletá slatina, která se mísí s vodou a ohřívá. Po použití se slatina odváží zpět do vytěženého ložiska k takzvané regeneraci. Tento postup je v souladu s lázeňským zákonem a po uplynutí určité doby se slatina může znovu použít k léčebným účelům.
- Koupele – pro přípravu koupelí je rovněž využívána namletá slatina, která se poté, co je převezena do dezintegrační nádrže v Císařských lázních, mísí v minerální vodou. Při míchání se slatina ještě jemně domílá a současně se pomocí páry tato homogenizovaná směs zahřívá na požadovanou teplotu. Stejně jako v případě zábalů se slatina nelikviduje. Naopak. Použitá směs se, tentokrát v cisterně, přepravuje zpět na vytěžené ložisko, kde se ukládá na jistou dobu k regeneraci.
Specifickou kategorií je slatina pro gynekologické použití. Těží se odděleně na jiném ložisku, ručně či pomocí malého bagru, podle potřeby. Tato slatina se nejen těží odděleně, ložisko chrání samostatný plot, ale stejně tak se i zpracovává, skladuje i upravuje. Tampónová slatina se mele na speciálním mlýnku z nerez oceli na velmi jemné částečky ne větší než 1 až 2 milimetry a současně je vizuálně kontrolována, aby se do směsi nedostaly nežádoucí části jako kaménky či zbytky dřev. Jakmile je připravena, převáží se na tampónová pracoviště, kde se pasterizuje s případným přidáním vody dle požadavků hygienika při teplotě 1 600 °C.
Do světa vozil slatinu i Mattoni
V západočeském městě má slatinná léčbě velmi dlouhou tradici, její počátky sahají až do doby, kdy zde byly založeny lázně. Tehdy se slatinou experimentoval vyhlášený lékař Bernhard Adler, který je považován za zakladatele lázeňského provozu jako prvních slatinných lázní na světě. Slatinné procedury následně začal již systematicky využívat také Adlerův nástupce doktor Pöschmann a následovala početná plejáda dalších lékařů, kteří při léčbě svých pacientů ocenili a využili tento přírodní léčivý zdroj.
Slatinné lázně se postupně začaly rozrůstat a v roce 1887 již byly ve Františkových Lázních v provozu čtyři zařízení tohoto typu, které disponovaly 237 slatinnými kabinami. Zpráva o věhlasné blahodárné slatině se šířila po celém světě jako lavina. Přispěla k tomu i aktivita tamních podnikatelů, kteří v čele s Mattonim rozesílali od roku 1884 do zahraničí slatinné extrakty, louhy i soli.
Slatina je od počátku charakterizována jako „největší lázeňský poklad“ Františkových Lázní. A tak je tomu dodnes.
