Komorní hůrka je kopec, který není na první pohled významný ani svou výškou ani svým tvarem. Když pojedete autem od Chebu směrem k Pomezí, možná si ho ani nevšimnete, natož aby vás napadlo, že ten lesnatý pahorek je vlastně sopka a byly doby, kdy její jméno znali geologové z celého světa.
Tato národní přírodní památka je součástí Geoparku Egeria, části Česko-bavorského geoparku. Jedná se o jednu z nejmladších čtvrtohorních sopek na území České republiky – zalesněný kopec (sypaný kužel) tvořený vulkanickým materiálem. V jeho odlesněné východní části je opuštěný jámový lom, štola a skalní výchozy.
Na přelomu 18. a 19. století ještě geologové zcela nevěděli, jak vlastně horniny vznikají. Byli proto rozděleni ve dva tábory - neptunisty a plutonisty. Zatímco Neptunisté soudili, že horniny vznikají usazováním ve vodním prostředí, a že tedy i Komorní hůrka má svůj původ v uhelných slojích, které později vyhořely, Plutonisté naopak zastávali názor, že je sopečného původu. Komorní hůrku v té době navštívili a studovali přední světoví odborníci. O její průzkum se zasloužil dokonce také německý básník Johann Wolfgang Goethe. Komorní hůrku několikrát navštívil, účastnil se sporu o jejím původu a navrhl prorazit štolu, a získat tak odpověď na otázku vzniku hornin sopečnou činností. Ve svahu nad štolou vystupuje čedičová skalka, na níž je vytesán reliéf hlavy J. W. Goetha s nápisem „Goethe dem Erforscher des Kammerbühls – 1808, 1820, 1822 - (Goethovi, badateli, který studoval Komorní hůrku), připomínající, že v těchto letech básník Komorní hůrku navštívil. Autorem reliéfu s Goethovím profilem je Johann Adolf Mayerl (1932)
Tam, kde nebylo možno zjistit vše pozorováním z povrchu, zbývalo jediné - podívat se pod sopku. Proto v letech 1834 – 1837 nechal Kašpar hr. Šternberk do úbočí Komorní hůrky razit štolu. Při kopání průzkumné štoly byl nalezen sopouch vyplněný čedičem a pravost sopky tak byla jednoznačně potvrzena. Ústí štoly je opatřeno žulovým portálem s nápisem „Den Naturfreunden gewidmet v. G. K. Sternberg, MDCCCXXXVII“ (přátelům přírody věnováno hrabětem G. K. Sternbergem, 1837). Památník připomíná, že toto důlní dílo bylo raženo pouze pro vědecké účely.
V tuto chvíli se turisté, kteří zavítají na Komorní hůrku, dovnitř štoly nedostanou. V srpnu 2021 však do ní mohli nahlédnout první návštěvníci při příležitosti pomyslných Goethových 272. narozenin. V budoucnu by potom někdejší sopka měla být otevřena veřejnosti.
Prozatím se na Komorní hůrku můžete vydat po naučné stezce, která je dlouhá přibližně 600 metrů a lze se po ní vydat z obou směrů. První možnost je na konci obce u silnice vedoucí na Klest anebo v opačném směru na konci obce od silnice vedoucí směrem na Slatinu.
K lepšímu pochopení informací uvedených na naučných tabulích však doporučujeme využít první možnosti. V tomto směru stezka nejprve stoupá lesem až téměř na vrchol Komorní hůrky a pak se svažuje k východu směrem k těžební jámě. Tu obchází po obvodu a dále pokračuje k východu až na silnici. Stezka je nezpěvněná a není vhodná pro kočárky nebo kola. Možnosti parkování v místě jsou omezené.
Na Komorní hůrku se lze vydat i na kole. Z Františkových Lázní, od turistického infocentra sem vede lehká cyklotrasa o délce 2,9 km, kterou zvládnou i děti. O občerstvení po cestě se postará restaurace hotelu Komorní hůrka, která své pokrmy chystá z místních a sezonních surovin, dochucuje dokonce bylinkami z vlastní zahrádky.
