Komorní hůrka

Komorní hůrka je považována za naší nejmladší činnou sopku. Zatímco nejsilnější sopečná činnost probíhala na Chebsku v třetihorách, předpokládá se, že výbuch této sopky se odehrál v mladších čtvrtohorách před 10 000 - 8 000 lety.

Vlastní sopka je dnes už pouze zalesněný pahorek s čedičovým jádrem. Sopouch je bohužel zalitý, vystupuje jihozápadně od vrcholu. Většina vylitého čediče byla odtěžena zřejmě již ve středověku na stavbu Černé věže chebské falce. Kráterovitý útvar pod sopkou je bývalý souvislý pahorek ze sopečného popela a strusky, který se ukládal při výbuchu sopky působením západního větru. Struska byla z velké části vytěžena na zpevnění cest v okolí.

Zkoumáním sopky se v minulosti zabýval také Johann Wolfgang Goethe a řada dalších významných osobností. Základní spor o pravosti sopky vyřešil až hrabě Kašpar  Šternberk. Geologové se přeli o to, zda se jedná o klasickou sopku nebo výstup čedičového magmatu po podzemním požáru uhelné sloje. Při kopání průzkumné štoly byl nalezen sopouch vyplněný čedičem a pravost sopky tak byla jednoznačně prokázána.

Portál dnes uzavřené, nefunkční štoly naleznete při jihozápadním okraji Komorní hůrky. Ve stejných místech je také informační centrum a počátek naučné stezky s informačními tabulemi.

Vzdálenost od centra: 2.9 km