Právě na prameny jsou bohaté Františkovy Lázně. Některé vyvěrají v altánech, pompézních dvoranách, v lázeňských domech, ale i pod skromnými přístřešky. Rozesety jsou po františkolázeňských parcích i jejich okolí. Jejich voda je vyhlášená, mají totiž léčivé vlastnosti. Ovšem pozor. Je důležité říct, že minerální vody z františkolázeňské zřídelní struktury nejsou vhodné pro běžné pití a není tak možné jimi nahrazovat denní pitný režim. Proto se lázeňské prameny spíše ochutnávají a jejich hojnější konzumace je založena na pitné kúře, kterou předepisuje lékař při léčení.
Pramen s největším obsahem soli na světě
Františkolázeňské prameny jsou studené kyselky, jinými slovy uhličité vody. Jejich teplota je v rozmezí od 8 do 13 stupňů Celsia. Tím se odlišují kupříkladu od karlovarských pramenů, které mívají až 73 stupňů.
Nicméně zpět k pramenům Františkových Lázní. Aktuálně jich je ve městě a okolí sledováno a využíváno 26 a všechny obsahují stejné hlavní chemické komponenty. Liší se potom tím, kolik jaké látky daný pramen obsahuje. Mineralizace pramenů se pohybuje mezi 1,5 g – 22 g/litr. V téměř všech pramenech je přítomen síran sodný takzvaného Glauberovského typu. Tato sůl nazývaná Glauberova je využívána k očistným kúrám, neboť má pozitivní účinek na sliznice, pohyblivost, sekreci trávicí a vylučovací soustavy, při zevním použití na funkce srdečně cévního systému, dýchacích cest, sliznice genitálu a kůži.
Nejvíc této Glauberovy soli v minerální vodě, a to dokonce na celém světě, se nachází v pramenu Glauber IV. Je to již zmíněná nejvyšší možná hladina 22 g/l. Zdroj Glauber IV ovšem vyniká i dalším privilegiem – jde o nejhlubší františkolázeňský vrt vyvěrající z hloubky 92,6 m.
František pro chlapečka, Luční pro holčičku
Oproti zdroji Glauber IV jsou ostatní prameny jímány z hloubky blíže povrchu. A to třeba jen 4 metrů. Jsou to prameny s menší mineralizací a průměrným obsahem CO2. Konkrétně prameny František, Nový, Luční, Solný, Palliardi, Natálie, Cartellieri, Žofie, Železnatý a Štěpánka, které jsou vhodné pro pitnou kúru.
Prameny František a Luční jsou navíc propojeny s oblíbenou františkolázeňskou legendou, a proto kolem nich často potkáte mladé snad nastávající maminky. Je známo, že do Františkových Lázní jezdí ženy, kterým se nedaří otěhotnět. Lázně mají v repertoáru řadu léčivých procedur využívajících tamní léčivé zdroje. A pak je tu František – socha malého chlapce s rybou v ruce. Říká se, že když žena pohladí palec na jeho levé noze, do roka otěhotní. Navíc, když prý bude při pitné kúře pít pramen František, bude to kluk, když Luční pramen, bude to holčička.
Druhá skupina pramenů jsou zdroje vrtané, z větší hloubky a s větší mineralizací i proměnlivým obsahem CO2. Ty jsou vhodné jak pro pitnou kúru – Glauber II, Glauber I, Sluneční, Stanislav, Luisa, tak pro balneaci – Glauber III, Nový Kostelní, Adler a Marian.
Cesta po pramenech začíná
Pokud alespoň některé z pramenů chcete poznat a třeba je i ochutnat, vydejte se na nenáročnou vycházku po jejich stopách a poznejte ty nejznámější. Nezapomeňte si pohárek.
Začít můžete ve Dvoraně Glauberových pramenů nacházející se v sadech Solného a Lučního pramene na dohled od hlavní třídy. V lázeňském pavilonu postaveném v roce 1930 vyvěrají hned tři prameny – Kostelní, Glauber III. a jedinečný Glauber IV. Budova připomíná chrám a je skutečně důstojným domovem této „živé vody“.
Další zastávkou je pramen František nacházející se v menším altánu ve spodní části Národní třídy. Na tomto místě nejprve stával přístřešek chránící pramen před nečistotami, o který se roku 1789 zasloužil chebský „městský fyzikus“ a pozdější první lázeňský lékař Bernhard Vincenz Adler. V roce 1832 zde však byl postaven pavilon – zděný klasicistní rondel s dórskými sloupy, který slouží dodnes. Nezapomeňte od Františkova pramene popojít pár kroků k soše Františka. Je trochu skryt mezi křovím, ale jistě ho najdete.
Luisa. Tento pramen nese jméno císařovny Luisy, manželce Františka I. Je zastřešen originální stavbou s elipsovitým půdorysem. Dále můžete pokračovat k Labutímu jezírku, kde se nachází pramen Glauber I. Následně se vydejte i k „dvojce“. Pramen Glauber II vyvěrá v dřevěném altánku v lesoparku Amerika. S ochutnáváním obou ovšem opatrně, mají lehce projímavé účinky.
Cestu po pramenech si proložte návštěvou dřevěné lesní kaple z roku 1884. Byla vybudována dle návrhu Gustava Wiedermanna, jako poděkování za štědrý dar od paní Terezy Fleischerové ze Zwickau. Můžete se zde zastavit, odpočinout a třeba i zazvonit na zvoničku.
Cesta vás pak zavede kolem multifunkčního hřiště zpět do parku, kde se nachází Sluneční pramen. Ten byl podchycen až v roce 1983. Úprava pramene byla svěřena karlovarskému sochaři Františku Nonfriedovi. Trubka s vývěrem je umístěna mezi dvojici sloupů, které svým zahrocením, organickým prohnutím a symetrickou kompozicí připomínají antilopí rohy. Mezi ně bylo nahoru vloženo bronzové slunce jako symbol života a zdraví. Jedná se o ojedinělý případ, kdy socha dala název prameni.
Odtud se příjemnou procházkou dostanete k infocentru a kavárně Milano, kde vycházku můžete zakončit a doplnit pitný režim nebo si dát něco na zub. Případně se vydat na cestu i po dalších pramenech – doporučujeme návštěvu Solného a Lučního pramene a také o něco delší cestu k pramenu Natálie.
