Ve Františkových Lázních a okolí se nachází několik monumentálních kostelů, chrámů i míst, která jsou o dost skromnější, ale nesou v sobě tichou připomínku. Udělejte si v jednom ze slunečných podzimních dnů milou procházku a poznejte místa spjatá nejen s vírou a náboženstvím, ale i vzpomínkou.
Chrám postavený za půl roku
Výchozím bodem pro vás může být nejstarší pravoslavný kostel v Česku – chrám sv. Olgy stojící v Kollárově ulici nedaleko františkolázeňských Městských sadů. Stavba je dílem místního architekta Gustava Wiedermanna, který je podepsán i pod několika dalšími františkolázeňskými stavbami. Chrám postavený na konci 19. století citující ruskou sakrální architekturu byl postaven za pouhých 192 pracovních dnů a Widermann si touto prací získal uznání daleko za hranicemi tehdejšího Rakousko-Uherska.
Ještě starší, avšak katolický, je kostel Povýšení svatého Kříže, k němuž plynule dojdete od chrámu sv. Olgy přes Městské sady. Kostel se nachází v Ruské ulici. Jeho historie sahá až do roku 1812, kdy Františkovy Lázně navštívil císař František I.. Právě on si vyžádal stavbu patřičného lázeňského kostela a také na jeho stavbu věnoval podstatnou finanční částku. Stavba započala v roce 1815 a za pět let už duchovní správu hotového kostela převzal Řád Křížovníků s červenou hvězdou.
„Kostelní trojúhelník“ v dosahu Městských sadů uzavírá evangelický kostel sv. Petra a Pavla v Anglické ulici. Vystavěl ho v letech 1875 až 1880 Karl Haberzettl. Ovšem podobu od té doby změnil. Tato původem pseudorománská stavba byla nejprve opatřena pouze zvonicí nad vchodem. V roce 1926 potom byla doplněna mohutnou věží podle návrhu Oskara Sgustava.
Očím již neviditelné
Ne všechny církevní stavby jsou však tak na očích. Respektive některé už nejsou viditelné vůbec. Pokud se tak chcete vydat na méně obvyklou cestu za církevní historií, vsaďte na židovské památky, kterých v okolí Františkových Lázní je (nebo spíše bývalo) hned několik.
Přímo na severní straně františkolázeňských Městských sadů, v dnešní Francouzské ulici, kdysi stávala židovská synagoga. Dnes tu naleznete jen prázdnou parcelu. Bývalá synagoga padla před více než osmdesáti lety za oběť nacismu. Za nechvalně známé Křišťálové noci byla 10. listopadu 1938 vypálena. Nestála přitom dlouho, otevřena byla v roce 1875. V její těsné blízkosti vznikla na konci 19. století i nemocnice, kterou však potkal stejný osud. Za oběma stavbami stojí rodina Wiedermannů. Podobu synagogy totiž navrhl Karl Wiermann, otec Gustava Widermanna, který zase vyprojektoval nemocnici.
Křišťálová noc zasáhla i synagogu v nedalekém Chebu. Na jejím místě byl v roce 1993 postaven panelový dům. Místo však na někdejší církevní stavbu zcela nezapomnělo, je označeno pamětní deskou z roku 2004 věnovanou chebským Židům.
Řádění nacistů ovlivnilo během války i další místa v okolí Františkových Lázní. Například Kynžvart, kde již od 14. století žila početná židovská obec. V roce 1405 zde byl založen židovský hřbitov, jehož pozůstatky jsou ve svahu pod zříceninou hradu Kynžvart zachované dodnes. Synagoga ani další židovské stavby, které tam vznikly, se však s odkazem na Křišťálovou noc nedochovaly ani zde. Nicméně vraťme se k hřbitovu, který zde na rozdíl od dalších židovských staveb můžete navštívit. Za nacistické okupace byla většina jeho náhrobků zničena a náhrobní kameny byly necitlivě použity k vydláždění chodníků na hlavních kynžvartských ulicích. Po osvobození však byly tyto kameny péčí místního národního výboru z dlažby vyzvednuty a uloženy u zdi starého židovského hřbitova.
Místa, která přežila válku
Další židovské hřbitovy, respektive jejich pozůstatky, naleznete i jinde v okolí. Na sever od Františkových Lázní, směrem na Plesnou, jev malé vesničce s názvem Lomnička židovský hřbitov neznámého stáří s dochovanými náhrobky.
Hřbitov nezvyklého tvaru naleznete v Malé Štiboři, asi jeden kilometr jižně od obce. Na rozdíl od jiných hřbitovů je ve tvaru trojúhelníku. Stejně jako jiná židovská místa ovlivnila i tento hřbitov válka. Velkou část 20. století potom místo pustlo. Až v 90. letech se věci takzvaně pohnuly – byly zde vztyčeny náhrobní kameny, jejich nápisy opsány a hřbitov byl patřičně zmapován. Dnes tam naleznete 90 náhrobků, z nichž nejstarší pocházejí z roku 1821.
Někdejší židovskou komunitu připomíná jakožto poslední památka také židovský hřbitov v Úbočí. Dodnes se zachovalo jen 71 náhrobků pocházejících z 19. století. Ještě o dvě staletí starší jsou potom náhrobky, které lze vidět na židovském hřbitově u obce Drmoul. Místo naleznete asi 1,5 kilometru od obce směrem na západ v místě zvaném Panský vrch. Hřbitov je dnes již zcela neoplocený, ale dochovalo se na něm téměř 360 barokních a klasicistních žulových náhrobků z let 1673 až 1936.
Nejdál od Františkových Lázní, v Hroznětíně, se potom nachází jeden z nejstarších židovských hřbitovů v Čechách. Náležel k místnímu židovskému ghetu, které tu bylo už od roku 1499. Vše vzalo za své během války. Nacisty byl poškozen i hřbitov, avšak ten již prošel rekonstrukcí, při níž se zachovalo přibližně 300 náhrobků, nejstarší z let 1684 a 1690.
